4. kolo Žehrovského házedla – finále – 4.10.2026 – Letecko-modelářský klub Kamenné Žehrovice

Trochu přehodíme pořadí. Původně jsem očekával. Že již budu mít výsledky Poháru města Kladna. Jenže Mílovi to nějak nejde. Prosím, neptejte se mě, kdy budou výsledky, protože to nevím. Místo toho se pojďme podívat na výsledky naší soutěže. A to nejen na ty, z kola 4. ale i na ty celkové, neb 15. ročník této soutěže v neděli 4.10 skončil a je minulostí.

Předpověď byla skvělá. Teplo a vítr do 1m/s. To se vlastně splnilo. Nahoře nám přejí. Zda, to byl Dago Havelka, který bdí nad všemi pylonáři anebo, zda to byl Bůh Temroska, netuším. Ale vypadá to, že oba spolupracují a chodí včas do práce.

Ráno na letišti byla rosa. To tak na podzim bývá. Při zkoušení modelů bylo důležité je po přistání pořádně otřít anebo je chytit ještě za letu. Celkem se to dařilo. Jenže já při jednom takovém chytání špatně šlápl, a to hned dvakrát. Jednou i druhou nohou. Pravá to přežila a na levé jsme si něco rozbil. Dodnes kulhám a nemůžu došlápnout. Ale nevadí, není čas brečet. Ale postěžoval jsme si Michalu Hládkovi a také ostatním, aby věděli, že to nemám jednoduché a omluvil tím můj naprosto katastrofální výkon. A tím jsem skončil a o sobě již nebudu psát.

Dostáváme s k tomu, kdo přijel. Přál jsme si, aby přijeli ti, kteří podali v minulých kolech dobrý výkon. Tím je soutěž vždy kvalitnější. Pak jsem doufal, že na poslední kolo naší soutěže dorazí naše děti z kroužku. Udělají slušný výkon při dobrém počasí a my to zapíšeme do žebříčku trenéru Pavlu Kubíčkovi. Omyl. Nedorazil z nich nikdo. Opravdu mě to v neděli zklamalo. Nezájem a bez omluvy. Nikdo se neozval, že by měl nějaké potíže a podobně. Stál jsme na letišti a byl jsem naštvaný a v podstatě bezmocný. Píšete rodičům, připomínáte. Výsledek – nula. Ale dost už toho.

Na letišti se objevil po delší odmlce Kamil Vydra. Měl odlétánu sezóna na pylonech. Dopadl skvěle na MČR, a tak si jel zaházet a v neděli mu to šlo. S ním přijel i Max a Míša. Přijel Jirka Šífi s Lenkou, si užít krásného dne. Objevil se Pepa Kubeš se svým pojízdným Alza stánkem. Vašek David, Zdeněk Vrba s Karlem Caskou, kteří přinášejí kvalitu svými výkony. Z Lounského klubu dorazil Jirka Vaněk s celou rodinou. Z Blatné dorazil Petr Loula se Zdeňkou, vážili dlouhou cestu až k nám. Pokud to půjde, my zase pojedeme za nimi. Nejvíce letců bylo z Černošic. Přijela celá horda dětí v čele se Zuzkou Zajícovou a Jirkou Soukupem. Nesmím zapomenout na Jardu Charváta a také našeho Pavla Bačinu se Štěpánem a Radkem. No a pak kluci z Kladna. Ale už nechci tady vzpomínat dlouho na úplně všechny účastníky. Tady je fotka a zbytek naleznete ve výsledovce.

Začali jsme létat krátce po nástupu. To byl vzduch nejlepší. S přibývající hodinou během dopoledne se objevily klesáky a drobná termika. Kdo nedokázal odhadnout správně termické poryvy, nenalétal. Vystřelovadla pro svou lehkou konstrukci se v klidu vznášela povětřím, ale težší házedla už na tom tak dobře nebyla. Přesto někteří zalétali velmi dobře. Co se A3 týká, kluci Brahovy po jedné absenci opět přijeli, nechali tatrovácké motory doma a odpočinuli si při oblíbené kategorii. Je škoda, že Atrojkařů není v kraji více. Náš Matyáš chyběl.

K polednímu přišel studený vzduch. Ale polovina závodníků již měla odlétáno. Očekával jsem sestrovražedný boj mezi Zdeňkou Loulovou, Lenkou Serbenou a Michaelou Vaňkovou. Ale nepřišel. Lence to tentokrát tak skvěle nevycházelo, Michaela byla uprostřed pole a všechny předčila Zdeňka se slovy, no ale já jsme letěla dvakrát trochu kratší čas, takže nic moc. Bez ohledu na výsledek, mít tři ženy v závodě v jedné kategorii, je podle mě skvělé. Vystřelovadla lákají svou jednoduchostí. Přesvědčoval jsem i Zdeňka Slavíka staršího, který se přijel na nás podívat. Možná příští rok by se mohl společně s Tondou Mejstkým zapojit do této kategorie.

Kromě studeného vzduchu přišla i silnější termika, a tak modely byly unášeny směrem k Velké Dobré a končily na stromech. Například Kamilův model takto skočil. Naštěstí Černošická mladá krev mu na strom vylezla. Někdo to štěstí neměl a jejich házedla a vstřelovadla zmizela kdesi ve vesnici. Možná se něco z toho vrátí.

Časoměřiči hlásili, že mají odlétáno a Pavle s Radkem a Štěpánem sepsali diplomy a spočítali celkové výsledky ročníku.

Celkové výsledky seriálu

Všem vítězům i ostatním gratulujeme!

Celkové výsledky včetně jenotlivých kol stahujte zde:

vysledky_Zehrovicke_hazedlo_2026 Stáhnout

Po vhlášení výsledků kola jsme předali diplomy. Pak následovalo vyhlášení vítězů jubilejního 15. ročníku soutěže. Kluci a také Lenka Serbená dostali svůj plecháček jako odměnu. Na plecháčku je naše fotka z 3. kola soutěže. Doufám, že jim bude dělat radost a že je ty naše obličeje nebudou nebudou strašit ale spíše připomínat skvěle prožitý čas na letišti.

Jak jsem zmiňoval, z Černošic dorazila skupinka dětí. Někteří kluci se během dvou let vypracovali mezi ostřílené závodníky. Třeba Pavel Zajíc. Ale i další se nyní rýsují, jako dobří. Věřím a přeju jim, aby je to bavilo, jak stavění, tak létání. Práce s dětmi, s talent je zajímavá a dokáže pak nadchnout, když se v té skupině najdou talentované děti, kteří mají šanci u modelařiny vydržet. U našich dětí tomu dle mého není. Stalo se přesně to, co jsem nechtěl. Jsme úschovna dětí. Dětí je málo a kvalita je bídná. Jsme jen jeden z jejich kroužků, který děti mají během týdne. V Kamenných Žehrovicích není zájem o to, co zde historicky vzniklo.

Ale dost už. Chci tady poděkovat především našim časoměřičům, Michalovi Hládkovi, Mílovi Modrovi, Míše Žákové a dalším, kdo nám vždy během celého ročníku pomáhal bez ohledu na čas a klubovou příslušnost. Chci poděkovat Pavlu Bačinovi, který připravuje diplomy, medaile a další věci kolem naší soutěže. Chci poděkovat všem, kdo pravidelně jezdí na naše soutěže a účastní se jich.