Dušičky, den, kdy přemýšlíme a vzpomínáme na svoje blízké, kteří již nejsou mezi námi. Jenže 1.11. nebylo typické počasí, kdy je vlhko, zima a ve vzduchu je spousty drobných kapek, které při každém pohybu za námi víří. Kdo jel do Blatné na házedla, mohl si užít krásného termického prostředí.
Připravuji tabulku našich výkonů a věřte, s blížícím se koncem sezóny se nám daří čím dál lépe. To se potvrdilo i v Blatné.
Když jsme s Jirkou juniorem přijeli na místo, byla mlha, která by e dala krájet. Ostatně, fotky to dokazují. Když jsem od auta šel loukou na místo srazu, vynořily se nejprve dvě postavy na louce a až později vozidla kolegů, kteří připravovali věci k závodu.
Ono, to nebyly jen stolečky pro pořadatele, ale lavice se stolem, kávovar, zdroj elektrického proudu, elektrická pánev, párky, sekaná, různé buchty, koláče a štrůdly. Neskutečné.
Petr Loula zapisoval účastníky a staral se o pokladnu. Takže jsme se přihlásili. Za Kamenné Žehrovice jsem to byl já s Jirkou juniorem, Kamil Vydra s Maxem a Pavel Bačina se Štěpánem. Celkem jsme se těšili na setkání s kolegy z Blatné a jiných klubů, takže se diskutovalo, třáslo se rukama a pomalu si všichni rozkládali své nádobíčko. Na místě byli třeba Sam Andrlík se skvěle provedenými házedly, Pavel Motalík, házedlářský guru a třeba i Martin Rotter s přítelkyní, který Kamilovi dělá mechanika. Nesmím zapomenout na Standu Stemberu, který dělal Kamilovi nosiče. Nejen letadel, ale doslova jej vynášel na strom. Proč? O tom později.
Potřeboval jsem vyzkoušet vrácené házedlo. Prošlo v týdnu deštěm, než se mi vrátilo, a tak bylo mírně zkroucené. Ale po dovážení bylo opět v kondici. Do závodu jsem vzal ale jiný stroj, se kterým se mi lépe hází. Kamil vyzkoušel své nejlepší házedlo a doufal, že v sobotu by mohl udělat hodně dobrý výsledek. Dokonce i chvilkami pomýšlel o šestistovce. Ale věřte, počasí bývá záludné a být plný, to se nestane každý den. Přesto jeho výkon byl skvělý.
V mezičase se rozptýlila mlha a vykouklo slunce. Petr Loula udělal krátký nástup a vrhli jsme se do toho. Petr na nástupu řekl velmi dobrou myšlenku, rodiče mohou pomoci měřit, ale nesmí měřit své dítě. Je to dobrý postup, protože občas máte nutkání svému dítěti něco odpustit, když se to nepovede. To samé je u samoměření, a tak jsme třeba v rámci Korespondenční soutěže v SAMu, zavedli pravidlo, že měřit musí někdo jiný, ne závodník sám.
Po ránu bylo klidné počasí, kdy modely nadnášel hustý vzduch. Tedy kromě mého stroje. Hned prvním letem jsem udělal jen 41. Pak ale přišla termika a začalo se všem dařit. Odpovídají tomu nalétané časy. Asi v půl jedenácté přišla chvíle, kdy modely při mírném větru se vznášely poměrně vysoko, protože termika byla nejsilnější. Kamil pálil, stejně jako ostatní, ale jeho gumičky nebylo možné doutnákem přepálit. Gumička byla z nějakého plastu či čeho a jenom se seškvařila a nic. Jeho model odletěl k nedalekému rybníku a skončil na stromě. Společnými silami se Standou Stemberou model sundavali. Větve slabé a model vysoko. Nakonec Standa vzal Kamila na záda a ten se snažil došplhat do větví. Jenže niť od determalizátoru se zamotala na větev. Nedalo se nic dělat, větev se musela odlomit a niť odmotat. Pak Kamil už létal s mými gumičkami a bylo to lepší. Jeho výkon si necháme nakonec.
Štěpán Bačina létal velmi dobře. Jenže při jednom z letů se trefil do silné termiky a model nabral kurz směrem k místnímu rybníku. Štěpán za modelem běžel, ale nad rybníkem se ztratil ve výšce. O model bohužel příšel. Musel dolétat s náhradním strojem, který nebyl tak vyladěný jako ten první. Přesto Štěpán nalétl neuvěřitelných 491 vteřin! Klobouk dolů.
Pavel Bačina odlétal také svůj nejlepší výkon. Jak jsem psal na začátku, všichni své výkony zlepšujeme s příchodem konce sezóny.
Jirka junior házel obrovské výšky, Kamil to odhadoval kolem třiceti metrů. Házel mnohem výš než já, a to jsem se letos také zlepšil. Nakonec z toho bylo 554 vteřin a kdyby Petr Loula jej zahrnul mezi dospělce, byl by třetí. Já jsem udělal tentokrát 527 vteřin, tedy méně než na MČR. Ale to nevadí, i tak je to můj druhý nejlepší výkon v tomto roce!
Maxovi Vydrovi to tentokrát nevyšlo, tak jak chtěl. Co bylo důležité, že se dostal přes dvě stě. Takové výkony potřebujeme do žebříčku. Tady na fotce se Kamil snaží chytit Maxovo házedlo. Max je ukryt za ním.
Míša Žáková pomohla s časomírou. Je to skvělé, když máte svého domácího časoměřiče. Jste klidnější a veselejší. Ale i tak nás měřil domácí Pavel Fořt a Jirka Houlík.
Velmi dobře létal Pavel Motalík. Jeho model létal daleko. Připadalo mě, že Pavel nepoužívá determák. Ale na modelu jsem nějakou klapku viděl. Přesto se jeho model toulal až za silnicí, kde jsou ohrady pro koně. Koně jsou velmi zvědaví až všeteční, takže to bylo o tom, kdo bude u letadla první. Pavlovi se to pokaždé podařilo. Petr Loula se věnoval všemu – organizaci, vystřelovadlům, dětem a já nevím čemu všemu. Takže moc času na házedla neměl. Odlétal je spíše jako bokovku. Tomu odpovídá i výkon. Vše si ale vynahradil ve vystřelovadlech. Tam zvítězil.
Blížil se konec a téměř všichni měli odlétáno. Čekalo se vlastně na Kamila. Aby byl první, potřeboval nalétat maxe. Překonal by tak Pavla Motalíka o čtyři vteřiny. Nakonec se to podařilo a Kamil nalétal celkem 575 vteřin. Byla z toho veliká radost, a byly gratulace.
Tady je video, které natočil Pavel Motalík – Kamil a jeho závěrečný hod.
Takže konečně výsledky
Výsledky stahujte zde:
Krásná soutěž, krásné počasí, krásné výkony, krása střídala nádheru…
Děkujeme všem Blatenským za výbornou podzimní soutěž a úžasné občerstvení. Krajina v Jižních Čechách je krásná, potěší oko. A když je to umocněné skvělými výkony, pak je o čem psát.
Jirka Hloušek
Foto: Jiří Hloušek
Film o Kamilovi: Pavel Motalík
Odkaz na rajskou galerii: https://www.rajce.idnes.cz/jhmodel/album/blatenske-hazedlo-1-11-2025