Lázeňská podzimní 2024 – 16.11.2024 – Letecko-modelářský klub Kamenné Žehrovice

Tak máme za sebou první podzimní soutěž v hale. Jak již tradičně píši, těším se, že vyhraji Lázeňské oplatky, kterými se pak nacpu u kávy. I tentokrát jsem je vyhrál. Byly kakaové.

Ale dost bylo oplatek a pojďme se podívat, jak to tam vypadalo. Netrénovali jsme. Nestihli jsme to. Takže jsme v Kladně v sobotu ráno naložili modely, sálové boty a vyrazili směr Ostrov. Cesta je nyní o trošku rychlejší díky novým úsekům dálnice. Počasí výborné, takže nehrozilo žádné náledí či sníh. Již několikrát jsme jeli ve vánici. Tentokrát tedy sucho. Až na úseky, kde se staví dálnice. Ta vede chmelařským krajem, kde je typická červená hlína. Auto je tak trochu červené, i když původní barva laku je bílá.

Dorazili jsme včas. Karel Klingora odemkl halu a my se vrhli dovnitř. Rozhodl jsme se, že budu létat s Pečeným Véčkem. Létalo v létě pěkně, a tak jsme moc neváhal. Vlastně jsem třikrát hodil a bylo seřízeno. Pak jsem jen hledal vhodné místo, abych se spolehlivě trefoval mezi nosníky konstrukce střechy. To se také povedlo. Jirka rychle vybral Wronu, se kterou pak závod odlétal. Ještě jsme zalétli jednu další Wronu a byli jsme připraveni.

Ostatní intenzivně zkoušeli také, a nebo intenzivně radili. Třeba Vašek Dlouhý tam měl své žáčky a to samé Honza Procházka.

Později se objevil Honza Čerepjuk, Honza Melika Petr Machek a další. Jarda Bělohoubek obsluhoval techniku a fotil.

V prvním kole jsem byl trochu nervózní, ale udělal jsme hned dva lety přes třicet a jeden těsně pod třicítku. Pak už jsem se uklidnil, protože jsem věděl, že už to nemůžu pokazit. Jenže já jsem přidal další třiatřicítky a bylo jasné, že mě může dohonit jen Honza Procházka. Jenže, tomu se to již nepodařilo. Nepodařilo se to ani Milanu Šulcovi, který mě přelétal na jaře.

Kdo odlétal naprosto skvělý závod byl Jirka Knoflíček. Létal jistě a třicítku udělal také.

Jirka junior se hned na začátku trefil do zářivky a znervózněl. Už se ze stresu nedostal a tak neodlétal excelentní závod. Prostě to nešlo.

Honza Melika neměl stroj, který by mu zajistil dobrý výkon. Jenže ty samé stroje začaly dobře létat po závodě. To se pak člověk sám sobě diví, jak je možné, že to křídlo nenakroutil již během závodu, nedal to závaží na čumák již na začátku soutěže atd… Co naplat, soutěž byl již odlétána.

Po skončení soutěže byly vyhlášeny výsledky a ceny předány vítězům. Karel myslel na všechny, v podstatě každý dostal diplom, či nějakou tu cenu. A samozřejmě, Lázeňské oplatky.