Blíží se listopad a člověk nostalgicky vzpomíná na ty, co již nejsou mezi námi. Člověk vzpomene na rodinu, na ty, se kterými vyrůstal, na ty, co jej vedli v dětských dobách, ti, co byli jeho průvodcem v dobách, kdy sám potřeboval ochranu a jistotu. A nejen na ty, také na ty, se kterými v mládí trávil čas radostný a potkával je třeba na letišti.
A právě v tento čas bych chtěl věnovat vzpomínku Liborovi Kmecovi.
Když jsem se po letech vydal se svým synem na letiště, postavili jsme několik házedel. Já jsem v té době měl představu takovou, že synek začne chodit do modelářského kroužku, bude stavět házedla a A3 a já si v klidu budu létat se svým rádiákem. Jenže vše bylo jinak. Já stavěl házedla synovi, syn závodil a já mu dělal trenéra a servismana. Později mě zlákaly i soutěže a já si postavil první házedlo po letech. To první házedlo, které jsem si postavil byl Dassel 2. Letadlo, které navrhl Libor Kmec. Ještě jsem měl doma zbytky takových házedel z mých juniorských let, a tak jsem dle těchto zbytků nakreslil plánek a pak i postavil.
Libor Kmec byl členem LMK Stochov, a protože byl o 4 roky starší, čerpal jsem od něj v mládí zkušenosti. Upřímně, v té době jsem toužil po progresivních strojích, chtěl stavět moderní házedla, ta od Radoslava Čížka mi připadala koncepčně zastaralá ba přímo archaická. Potkávali jsme se na různých závodech, které tehdejší kluby pořádali. Většinou na letišti u Velké Dobré nebo na ploše pro čmeláky nedaleko obce Kačice, či ve Slaném na tehdejším letišti. Libor létal s házedly své konstrukce, nejprve Dassel, což byl celobalsový model a později právě Dassel 2, který byl větší a odpovídal jeho tehdy již „juniorské“ velikosti.
Libor byl velmi šikovný modelář, jeho modely byly pro mne velkým vzorem. Balsu lakoval několika vrstvami, které velmi pečlivě brousil několika druhy brusných papírů. Poslední vrstvy doslova leštil velmi jemným brusným papírem zrnitosti snad 1200. Byl přesvědčený, že čím bude model hladší, bude lépe klouzat. Jak dnes víme, není tomu tak úplně. Myslím si, že Libor dosahoval výborných výsledků. Měl prostě v ruce švih a ten je u házedlářů k nezaplacení.
Co je Dassel https://en.wikipedia.org/wiki/Dassel
Ale vraťme se k jeho prvnímu Dasselu. Libor jej zkonstruoval na konci sedmdesátých let. Měl eliptické křídlo, v té době již determalizátor a poštěstilo se mu jej i publikovat v časopise modelář.
Na základě jeho modelu pak byl navržen další podobný model Pifito od „muže s kytarou“ Petra Feikla z Prahy 4, který s ním létá dodnes. Jeho model byl uveřejněn v dnes již neexistujícím časopise Volný let číslo 4 z roku 2017.
Model Dassel 2 nebyl nikdy publikován. Jeho křídlo se tvarově blížilo ke křídlu Spitfiru. Mělo diagonální žebra a z toho vyplývá, že bylo konstrukční. Mělo větší rozpětí, větší plochu a bylo opravdu výkonnější než předchozí verze. Libor při stavbě velmi pečlivě lakoval papír a pak jej vybrousil do hladka opět velmi jemným brusným papírem. Osobně jsem s tímto modelem létal několik sezón a mohu říci, že moje výkony se kolem patnáctého roku pohybovali někde kolem 330 – 350 vteřin. Jak jsem psal, po letech, kdy jsem se modelařině nevěnoval, to byl první model, který jsem postavil. Rozhodl jsem se, že jej znova nakreslím, a tak jsem se pustil do díla. Z rýsování jsem měl vždy 3 či hůře, takže nečekejte něco perfektního. Zde je můj neumělý výsledek. Náčrtek jsem pouze ofotil. Pokud byste si chtěli takové retro házedlo postavit, jsou zde uvedeny veškeré informace o materiálu.
Křídlo
Náběžná hrana – Balsa 5 mm, uši jsou broušeny až do tloušťky 1,5 mm. Odtoková hrana – Balsa 3 mm. Žebra jsou z Balsy 1 mm. Koncové oblouky jsou z balsy 3 mm broušeny až do tloušťky 1,5 mm. Středová žebra a žebra v lomení jsou z 5mm balsy.
Křídlo je slepeno a broušeno v celku, stejně jako celobalsové házedlo. Na uších jsou vybroušeny negativy max 1mm. Po pečlivém vybroušení je křídlo rozřezáno na jednotlivé díly, vybroušeny do požadovaného lomení a slepeny. Potaženo bylo slabým modelspanem a vypnuto vodou. Pak bylo vylakováno 7 vrstvami řídkého laku a každá vrstva broušena do hladka jemným brusným papírem zrnitosti 1200.
Trup byl z tvrdé ale lehké 4 mm balsy, dnes je možné nahradit kombinací smrku 3×4 mm a balsy 3 mm nebo uhlíkovou trubičkou 3 mm silnou.
SOP a VOP byly z 1 mm balsy lakované nepotahované. Po nalakování lakem jsou vybroušeny brusným papírem do hladka.
Libor byl nadšený modelář, stavěl modely různých kategorií, v patnácti se zabýval i pokojovými modely, později létal i F1H a účastnil se mnoha soutěží. Vždy jeho modely vynikaly perfektní stavbou a péčí, kterou jim dával.
Jak jsem psal výše, měl jsem naivní představu, že se s Liborem a dalšími na letišti setkám, jenže LMK Stochov již mnoho let neexistuje, a od kamaráda z mládí a klubového kolegy Libora, Roberta Kříže jsem se dozvěděl, že Libor již není mezi námi. Jeho osud byl poněkud pohnutý a bohužel nebylo mu dáno dojít k trochu lepším zítřkům.
Jeho dva modely Dassel a Dassel 2 zařadím do přehledu konstrukcí LMK KŽ, protože si to Libor zaslouží a neměly by zapadnout.
Čest jeho památce!
Jiří Hloušek