Možná někdo řekne, to sem nepatří, vždyť to není o modelech. Já budu oponovat a říkám, je to o stavbě křídla a je to o létání.
Tak nejprve pojďme na to stavění křídel. Hmyz, jehož součástí jsou i motýli staví křídla ihned po vylíhnutí. Pozoroval jsem to kdysi na chalupě, když jsem měl to štěstí, a narazil jsem při své vycházce na lišaje Borového. Byl čerstvě vylíhnutý a měl podivně dlouhé tělo a velice krátká křídla. Z neznalosti jsem si myslel, že je to nějaká samička, která pouze plní úkol „mašinky“ pro rozmnožování. Omyl, přeměna v motýla nebyla ještě dokonána. Tvoreček utíkal z nebezpečného místa volné cesty někam, kde by mohl přeměnu dokonat. Nakonec se uhnízdil na mojí ženě a ihned začal proces, který dokončil motýla jako celek. Motýl se začal nadechovat a pulsovat. Pracoval jako kompresor a nafukoval křídla. Vzduch procházel motýlím tělem a trubičkami v pružných křídlech začal křídla rozbalovat a narovnávat. Současně se mu začal zkracovat zadeček. Za více jak půl hodiny bylo hotovo. Motýl začal odpočívat a současně mu křídla začala tuhnout. Večer pak odletěl za svými motýlími cíli. Ten den jsem měl štěstí a mohl jsem to pozorovat ještě jednou. Občas má člověk štěstí.
V galerii je na posledním fotce lišaj lipový. Má nádherné maskování.
Nyní bych chtěl vzpomenout naše rodinné pozorování netopýrů. Netopýři jsou mi sympatičtí, fandím jim, protože žijí na hraně možností. Především svých a těch, které mu člověk ještě umožní. Jednou jsem byl na přednášce a tam jsem měl možnost nejen netopýry vidět z blízka, dokonce si na netopýřího „figuranta“ sáhnout. Coronavirus jsem nedostal, protože jsem jej nebral do pusy a bylo to kdysi. A kromě toho, naši netopýři takový humus nemají. Bohužel, je trápí spoustu jiných věcí.
Pro naše pozorování (zkuste pozorovat netopýry v noci a ještě se snažit určit, který druh to je – je zde asi 30 druhů) jsem pořídil přístroj, který převádí zvuky těchto savců na slyšitelné. Současně na základě naladěné frekvence je možné netopýra určit. Přístroj reaguje na „letouny soumraku“ asi tak do 10-15 metrů. Je dobré najít to správné místo, kam netopýři létají a pak „ladit“. Odměnou je pak zachycení vysílaných zvuků (frekvence vyšší než 20 KHz) a zjištění, že když netopýr loví, vysílá nejprve delší impulzy, ve chvíli, kdy kořist zachytí, tak jsou impulzy krátké.
Doporučuji shlédnout tento film o netopýrech.
A nyní zpět k lišajům – můry, lišajové a jim podobní moc dobře vědí, že je netopýři loví. Takže když je hmyz impulzy zachycen, lišajové a další, přestanou mávat křídly a začnou padat jako kámen (spíš jako mrtvý hmyz) k zemi.
Zde je krátký záznam, kde netopýr loví hmyz nad vodou za dne. Netopýři samozřejmě vidí, a tak klidně mohou létat ve dne, speciálně, když potřebují doplnit energii po delším období, například nepříznivého počasí, či po zimně. Ale svůj „echolot“ při něm používají také.
Doufám, že tato sonda vás potěšila. Když to tak vezmu, neustále se dívám, kde co lítá.
Zdraví Jirka Hloušek náčelník