A3 Limit

V době, kdy sedíme doma, pracujeme na tzv. Home Office, kdy někteří z nás mají neplacené volno a hlavně, všichni se obáváme o své blízké, příbuzné a kamarády, tvoříme si program, který nás zaměstná na celý den.

Můj syn pracuje z domova, aby splnil zadané školní úkoly. Pracuje stejně jako my dospělí na počítači a komunikuje s pedagogy přes školní portály a podobná zařízení. Je mu třináct a je pro něj nová zkušenost.

Nedávno jsme vybrali, objednali a obdrželi stavebnice modelu Limit. Je to jednoduchá A3, pěkného tvaru a velmi dobrého provedení. Stavebnice by se měla pro následující roky stát naším standardem pro všechny zájemce o modelařinu. Tak jsme to vyzkoušeli.

Stavebnice má veškeré díly vyřezány a připraveny. Přesnost a řezání je vysoké kvality. Plánek je jednoduchý a srozumitelný, standardně je stavebnice vybavena ještě stavebním návodem, potahovacím papírem a krabicí. Pro kroužky jsme objednali jednu bednu nabalených dílů, bez potahovacího materiálu. V kroužku to není potřeba a značně to snížilo cenu. Výrobce, firma Hiesbok nám vyšla vstříc a velmi ochotně splnili naše přání.

Na stavbě jsme vyzkoušeli, do jaké míry je nutná podpora instruktora, a za jak dlouho je schopný žáček stroj postavit.

Jirka zahájil křídlem. Žebra jsou vypálena z topolové překližky a odlehčena. Je potřeba u lepení dbát na to, že jsou poměrně křehká a je možné je zlomit. Ve stavebnici jsou tři náhradní, ale i tak je potřeba na to dávat pozor a chovat se k nim „slušně“. Odhadem za 4,5 hodiny je hotovo a křídlo je připraveno na potahování. Náběžná hrana je dodávána ofrézovná, takže je nutné brousit jen odtokovku a koncové oblouky. S lomením jsem Jirkovi pomohl, zkušenější žáček by obě uši asi po určitých peripetiích a výcviku trpělivosti dal dohromady sám. Asi tady by mohl být jiný postup, nejprve spojit nosníky středu a uši před samotným lepením žeber a pak to teprve osadit.

Lepení křídla
Můžeme lepit lomení

Stavba trupu začala slepením tří kusů překližky pomocí disperzního lepidla a pečlivého „zakolíčkování“. Pak Jirka připravil lišty a obrousil směrovku. Ta je z 3 balsy a laserem naříznuta klapka. Celé to pak slepil dohromady. Je to tak práce na dvě a půl hodiny bez zasychání lepidla.

Jirka lepí trup

Poslední částí je výškovka. Je z milimetrového balsového prkénka, které se mírně obrousí a nalakuje záponovým lakem. Udělali jsme 4 vrstvy, které jsme vždy obrousili. Nakonec Jirka slepil výškovku s ostatními díly a zalepil kolíčky z bukové kulatiny. Zabralo to asi 2 hodiny čistého času s lakováním.

Model v kostře

Potažení křídla Jirka provedl vliesem. Lepil potah na kostru nejprve tyčinkou lepidla Herkules na papír. Pak tato místa přelakoval naředěným lepicím lakem, aby la prosákl až na kostru a dobře to drželo. Vypnutí provedl modelářskou žehličkou na folii a nalakoval 4 vrstvami laku. To zabralo asi odhadem 1,5 hodiny mimo čas, kdy lak zasychal. Lakování trupu zabere tak deset minut pro každou vrstvu laku.

Lakování křídla

Osobně jsem intervenoval jen při lomení křídla, kolíčků na výškovce a to je asi vše. Udělal jsem proužky na uších sprejem a vyřezal licenci a znak klubu na ploteru.

Téměř hotový model

Celkově to vypadá asi na 10 hodin práce, protože některé práce můžete provádět paralelně, když třeba čekáte na zaschnutí lepidla či laku. Předpokládám, že kroužek je jednou týdně a trvá dvě hodiny. Tedy odhadem 10 hodin je pět týdnů. Ale svět není ideální, a tak dejme stavbě tak 7 týdnů.

Odborný dohled

Co závěrem?  Stavba jde pěkně od ruky, jde to rychle. Není zde žádná záludnost. Model vypadá lépe než Favorit, má klenutý profil a věříme, že bude létat lépe. Jediné, co zatím nemůžeme, je model vyzkoušet. Snad bude brzy příležitost. Pak teprve zjistíme, zda jsme nešlápli úplně vedle.

Doplňuji foto album

Jiří Hloušek mladší a starší