RES-KŽ se povedl – Letecko-modelářský klub Kamenné Žehrovice

Mohlo by to vypadat jako stereotyp, protože se neustále chválíme. Povedlo se tohle a pak zase něco jiného, a tak stále dokola, a každý rok. Jenže já si myslím, že se nám 6. ročník soutěže RES-KŽ opravdu povedl. A tečka.

V pátek nám pěkně v noci pršelo. Bouřky se činily, a tak kolem jedenácté večer alespoň v Praze bylo nebe plné bílých klikatých čar. Naštěstí ty čáry nebyly směrem k zemi ale mezi mraky. Jeden výboj byl tak velký, že šel od Holešovic někam do Letňan. Říkal jsem si, jak to asi bude v sobotu vypadat, když padají takové hromady vody. Ráno jsme si zabalili věci jak na teplo, tak na déšť. K tomu svačinu a po cestě Michala Hládka. Cesta celkem uběhla a ve Vavřineči jsme ve velké pohodě odbočovali na polňačku k letišti. Tam byl ale pěkný tankodrom, kaluže plné vody a bahno. Docela jsem nadával, že sice místní vysadili kolem cesty stromy, které časem budou znepříjemňovat poletování na letišti, ale s cestou nikdo nic neudělal.

Na místě již byli závodníci a Pavel Bačina se stanem, technikou a rodinou. Přípravy běžely a já se v podstatě stačil přivítat se všemi, kdo byl právě na letišti a již jsme běželi na nástup. Bylo jasné, že po dešti nebude ani stopa a celý den bude teplo. Což se nakonec potvrdilo. Vítr byl velmi slabý, ale odpoledne nám zesílil.

V podstatě ihned po nástupu jsme začali. Závodníků bylo dost, více jak třicet a Pavel připravil šest startovišť. Časoměřičský tým byl ale jen pětičlenný – Kamil Vydra, Tonda Mejtský, Michal Hládek, Jirka Hloušek junior a senior. Takže šestý bod si museli obsloužit závodníci sami.

Jednotlivá kola odsýpala. Teplota stoupala a co se týká termiky, u některých závodníků si vybírala, zda se jim ukáže v podobě káňat a luňáků, anebo se jim schová. Ale to už je jejím zvykem. Celkem jsem obdivoval, jak to některým šlo. Když se podívám na počínání našeho RES týmu, stálicí na předních místech je Radek Bačina. Je opravdu velmi dobrý, je to radost se na něj dívat. V jednom kole odletěl úplně jinam než ostatní a odlétal celé kolo v pohodě ve výšinách. Ostatní „spoluletci“ se tak trochu trápili. Skvělá práce. Finále mu sice uniklo, ale jinak měl skvělý závod. Díval jsme se, jak Gejza Mate se snaží, ale štěstěna byla někde na dovolené, a tak se neprodral na lepší místo v pořadí. Tak příště.

V juniorském závodě startovala Maruška Bačinová a Štěpán Bačina. Tentokrát to nebylo úplně ono, ale je vidět, že mají letitou praxi. Samba Marušky se dostala do nesnází po střetu s jiným modelem a tak Maruška dolétávala s náhradním. Někteří další junioři a žáci co jsem měřil, létali velmi dobře. Tak trošku jsem jim záviděl, určitou lehkost, kterou řídili své stroje.

Finále seniorů odlétali Ondřej Rezler, Tomáš Hrubý, Jan Kulich, Libor Pechan, Zdeněk Nespěchal a Miloš Víšek. Závěrečné pořadí pak bylo tak, jak jsem letce vyjmenoval.

Pavel Rozdal ceny, a všichni se mohli vydat opět tím tankodromem zpět ke svým domovům. Později na sociálních sítích jsem zaznamenal kladné ohlasy na organizaci a počasí. Je jasné, že když vyjde počasí, je to polovina úspěchu.

Chtěl bych tady poděkovat Pavlovi Bačinovi, Veronice Bačinové, Radkovi, Štěpánovi a Marušce za fungování při startování kol, zapisování výsledků, psaní diplomů a dalších činnosti. Chtěl bych poděkovat našim časoměřičům, že přijeli a pomohli zdárnému průběhu soutěže. Chci poděkovat tradičně obci Kamenné Žehrovice za podporu, klukům z Neratovic a Mělníka za zapůjčení plochy a startovacího zařízení. Děkujeme firmě KAVAN, která nám poskytla věcné ceny pro nejlepší. Soutěž se povedla, jak jsem již psal na začátku. ale to už bych jenom opakoval.

Výsledky soutěže: