Krásná soutěž, krása střídala nádheru. Nevěříte? Tak se pojďme podívat na to, jak to celé bylo. Každá svazová soutěž se začne řešit téměř rok dopředu. V našem případě se intenzivně řešil termín. Místo bylo známě ale termín nikoliv. Čekalo se na termín soutěže světového poháru v Sizianu. Termín neznámý ale do svazového kalendáře bylo nutné něco dát. Nakonec se vše usadilo a my mohli naplánovat nejen Springy ale i Memoriál Radoslava Čížka a Memoriál Dvořáka (ten byl nakonec přeložen na září).
Jenže se ozval Robbert van den Bosch s tím, že by chtěl naši soutěž zařadit do seriálu světového poháru FAI, protože se mu u nás líbilo. A druhé jenže, bylo již dávno po termínu. Nakonec se vše povedlo a my jsme letos poprvé byli součástí světové mašinerie závodů. To nás ale zavazovalo k tomu, aby naše Springy byly ještě lepší než loni.
Tady musím říci, že to Kamilovi otočilo kormidlem do prava a pak zase do leva. Zajistit palivo nebylo zas tak jednoduché, ale naštěstí pomohli kamarádi, a tak bylo co tankovat. Čekali jsme na rozhodnutí FAI. To přišlo asi dva měsíce před soutěží. Jsme tam! Rychle zaplatit registrační poplatek. To se povedlo. Tím to ale neskončilo. Hned na začátku týdne nám odpadli dva rozhodčí. Pak se ozval Petr Loula, že jej a manželku skolil ošklivý virus. Naštěstí se odložil světový pohár v F1E, v místě konání (Itálie) napadlo asi třicet centimetrů sněhu, takže jsme měli Michala Doležala a přidal se Michal Hládek. Přesvědčili jsme kamaráda Jirky Hlouška juniora, aby zanedbal přípravu na maturitu a jel s námi. Nakonec se přidali i Pavel a Štěpán Bačinovi. Skvělé, budou nejen mačkat tlačítka ale i fotit.
V sobotu ráno bylo vše přichystáno. Ozvučení prostoru, bedýnky se systémem k řízení závodu, časomíra, pylony a lidé na svých místech. Můžeme tedy začít.
Sobota měla být deštivá, jenže Bůh Termoska společně s Dagem a Ferrym nám přál. Znáte ten vtip o tom, že všude byl Šábes jen u kolem mě bylo úterý? Tak to bylo přesně u nás. Kolem pršelo ale v Charvátcích bylo slunce a sucho. Ale zpět k závodu. Létali jsme v pořadí Bedýnky, Quickiny, Déčka a Elektriky. Překládám, F3R, F3T, F3D, F3E. Letos jsme tedy rozšířili počet kategorií, protože to světový pohár vyžaduje.
Když porovnám tempo, které jsme měli v loňském závodě, byl to obrovský rozdíl. Letos vše běželo jak na drátkách. Mohu porovnat, na Sringách účinkuji již od začátku, co tento závod pořádáme. Co se týká motorových kategorií, naši, tedy Češi nelétali bedýnky. Ty byly doménou Italů, Němců a účastnil se jich i Otto Diefenbach, který byť má německé jméno, je Američan. V kategorii F3T naši piloti si připravili zbrusu nový stroj Caudron. Tento navrhl Standa Stembera a vyrobil Tomáš Andrlík. V F3D a F3E naši používají již osvědčené stroje, zde žádná novinka nebyla. Tedy vlastně byla. Kamil Vydra používal zubaté vrtule, které mu vyrobily v Austrálii. U našich se projevilo to, že sezóna je teprve na začátku. Motory neběžely tak jak mají, a tak se stávalo, že neodstartovali. Ale postupně, během závodu se vše srovnalo a například Tomáš Andrlík v F3T byl čím dál tím rychlejší. Tedy do doby, než se srazil s Brazilským pilotem, pardon, než se srazili modely Tomáše a Brazilského pilota Marcelo Carvalhiho. Caudron spadl nedaleko pylonu číslo jedna. Ale to nebyl jediný karambol. Celkem se zde srazilo anebo havarovalo osm modelů. Škody byly veliké. Po srážce Otty Dieffenbacha a Oscara Soerera byly obě bedýnky v podstatě odepsané. Ovšem Oscar použil asi tunu vteřinového lepidla a epoxidu a v neděli nastoupil zpět do závodu. Kupodivu byl ještě rychlejší, než byl v sobotu. Richard Verano, svůj stroj doslova rostříkl po krajině již úvodu závodu, takže nakonec v každém kole zapsal nepopulární dvoustovku.
V polovině závodu elektrik bylo jasné, komu to létá nejlépe. Byl to holandský pilot Joris Crèvecoeur a jeho kolega Mark de Groot. Byli následování Lukášem Doubravou, tomu se mimochodem dařilo i v F3D, i když měl také karambol v kategorii při přistání a musel měnit stroj, Tomášem Ciniburkem a Kamilem Vydrou. V F3D jsme již zmiňovali Lukáše, ale zde velmi dobře létal Robbert van den Bosch a Mathieu Dubard, kterého mechanikoval Kamil Vydra. Mimochodem, Mathieu je z Reunionu. (To je ten ostrov u Madagaskaru). Leonas Kaiser, jakožto nedávný junior se nenechal zahanbit, a nakonec dělal ostatním společnost ve finále.
V kategorii F3T, která byla nejvíce obsazena se postupně dařilo Tomášovi Andrlíkovi a Robbertu van den Boschovi. Následovaní zkušeným harcovníkem Paolem Mucedolou a dalšími. Sobotu jsme zakončili po pátém kole.
Během závodu nás trošku pozlobilo naše zařízení pro řízení letů, ale vše bylo vyřešeno poměrně rychle. Tomáš Ciniburk vše jistil radou či odborným zásahem společně s Míšou odstranili všechny problémy. Takže jsme se vlastně nezdržovali. Oběd pro mužstvo byl zařízen v místním Aerobistru, a tak polední přestávka byla jen čtyřicet minut. Pak jsme se opět vrhli do soutěžení.
Rád bych si trošku přihřál polévku. Startéra na springu dělám já, ale od minulého roku je společně se mnou na startu Jirka junior. Dělá to velmi dobře a lépe než já. Výhoda je samozřejmě jazyková vybavenost. Takže tady musím našeho Jirku pochválit, i když zanedbával o víkendu přípravu na maturitní zkoušku, byl velmi platným členem týmu.
Neděle byla ještě teplejší než sobota. Slunce nás již opravdu peklo. Až dokonce závodu bylo krásně. V neděli jsme odlétali poslední řádné kolo a pak následovaly dva semifinálové lety. V kategorii F3R to bylo rovnou finále, protože účastníků byl malý počet. Ve zbývajících kategoriích se ale odlétala celá sada kol včetně semifinále a finále. Opět během dne přibyly nějaké trosky, hledali jsme některé díly docela dlouho. Ale nakonec se vše našlo a posbíralo. To již k pylonářským závodům patří. Smolařem závodu byl Otto Dieffenbach, který pozbyl ještě model kategorie F3E.
Finále bylo napínavé. V kategorii F3T byl nakonec nejúspěšnější Tomáš Andrlík, který musel po karambolu nasadit druhý stroj. Byla to živá voda na jeho závod. Nakonec byl nejrychlejší. V kategorii F3D měl smůlu Robbert van den Bosch, který neodstartoval v semifinále, protože jeho motor začal stávkovat. Lukáš Doubrava létal jak z partesu a byl rychlejší než Leonas Kaiser a Mathieu Dubard. V kategorii F3E létal těsně za svými holandskými soupeři, ale na ně to bohužel nestačilo. Přesto to byl velký úspěch.
Po odlétání všech kol Kamil a Míša připravili diplomy a čekalo se na vyhlášení výsledků. Vyhlášení výsledků je chvíle, kdy již opadne napětí ze závodů a neúspěchy se vstřebají. Zůstává dobrý pocit ze závodů. V mezičase ale přiletělo jedno překvapení. Objevil se zcela nový cvičný letou Albatros L 39NG. Návštěvu zařídil Jirka Doubrava, skromný strýc Lukáše Doubravy. Veliké překvapení udělalo na všechny přítomné velký dojem.
Pak již nastalo očekávané předání cen a ukončení závodu.
Výsledky
Výsledky ke stažení zde:
Lukáš Doubrava předvedl, že to opravdu umí. Jeho mechanici Kamil Vydra a Tomáš Andrlík odvedli spolu s ním skvělou práci. Kamil Vydra byl spokojen se svým výkonem v kategorii F3E, časy byly lepší než v Itálii. Současně pomohl Mathieu Dubardovi ke třetímu místu v kategorii F3D. Honza Petr byl nejvytíženější mechanik, suportoval 5 pilotů, a kromě toho sám soutěžil.
Co dodat na závěr. Springy se nám letos opravdu povedly. Přijelo spousty zahraničních účastníků. Musím poděkovat Kamilovi Vydrovi a Míše Žákové za perfektní přípravu a organizaci celého závodu. Perfektní bylo i elektronické zařízení i když občas zazlobilo, nebyl to nikdy problém delší než pět minut. Děkuieme Martinu Rotterovi za dodání zvukové kulisy, tedy ozvučení celého závodu. Fungovalo to skvěle.
Chceme poděkovat všem rozhodčím, tým se osvědčil, je vidět, že jezdí na Springy již pátým rokem. Díky časoměřičům, dělali, co mohli. Musím poděkovat pilotům a mechanikům, byli disciplinovaní a létali skvěle.
Díky místnímu Aerobistru na letišti Charvátce a díky samotnému letišti, že nás nechají v tak skvělém prostředí létat.
Díky Robbertu van den Boschovi, že byl jako bulldog a dotáhl jeho nápad „světový pohár v Česku“ do zdárného konce u FAI.
Děkujeme všem kamarádům, kteří pomohli při přípravě a samotném závodu.
Díky Jirkovi Doubravovi za překvapení z Vodochod.
Díky obci Kamenné Žehrovice za finanční pomoc. Firmě Bauer za krásné poháry, které jsme předali vítězům.
Bez vás všech bychom to nezvládli.
Jirka Hloušek
Foto Jiří Hloušek a Pavel Bačina
Odkaz na rajskou galerii Jirky Hlouška: https://www.rajce.idnes.cz/jhmodel/album/spring-kz-pylons-16-17-5-2026
Odkaz na rajskou galerii Pavla Bačiny: https://www.rajce.idnes.cz/pbacina/album/f3r-f3t-f3d-a-f3e-spring-kz-pylons-16-17-5-2026