AŽ SE ŽEHROVICKÉ HÁZEDLO ZEPTÁ…

Jaro se blíží. Teploty atakují rekordy a soutěž Žehrovické házedlo klepe na dveře…

Bohužel, strašák koronaviru obchází kolem a tak si na první soutěžní dny budeme muset ještě chvíli počkat.Jít si zalítat a zatrénovat, ale můžeme. A máme na to teď i víc času. Na soutěži to bude vidět a náčelník klubu bude mít radost 🙂

Tak jsme tedy vyrazili na modelářskou plochu kladenského letiště, v úterý 17. 3. 2020. Počasí super. Teplota 15 stupňů celsia, velmi mírný severozápadní vítr.

Vzali jsme všechna házedla, které jsme měli, ale žádné z nich loňský rok moc nelétalo. Ale u házedel člověk nikdy neví. Někdy stačí málo a začnou létat, nebo naopak. Prostě musí se naučit létat. Někdy se to naučí samy, někdy si myslíme, že jsme je to naučili my, a někdy se prostě létat nenaučí nikdy. Naučit se létat neznamená, že házedlo krásně klouže po vypuštění z ruky. To většinou dokážeme seřídit. U házedel jde o to, aby po výhozu přešly do klouzavého letu a to pokud možno bez houpání, nebo ztráty výšky. Tady je nejdůležitější vybrat takovou velikost modelu, aby byl člověk schopen letadlo dohodit, to znamená, aby měl sílu dát házedlu tu správnou energii. Proto je správná velikost ta základní otázka úspěchu. Seřizujeme potom standardně, uši mírný negativ (potlačení) a levé křídlo pozitiv-tedy v případě praváka a klasickém způsobu hodu, který je sice již překonaný kruhovým hodem, ale ta radost, když si druhý den pravou rukou ani… nenasadíte tričko 😉

Tak tedy trénujme, pohyb na čerstvém vzduchu je zdravý i v období karantény. A jen tak mimochodem, i malé házedlo dokáže dlouhé lety!

Jiří Hruška