Jak to bylo na RES Kamenné Žehrovice

Je neděle 30.8.2020 čas cca 6:20 a my vyjíždíme směr Mělník. Za námi jsou hodiny příprav, debat se sbíráním rad jak a co při organizaci RES soutěže. Před námi je hodinová cesta na letiště a především obavy, co nám uchystá počasí. Snad nebylo vše zbytečné a déšť přijde až odpoledne. Včera jsme byli na RES ve Staňkově a po 4 kolech byla soutěž z důvodu počasí před finálovými lety ukončena. V 7:30 nás čekají u letiště Jelenice přátelé z modelářského klubu Mělník, aby nám půjčili část technického vybavení a také letiště. Přijíždíme na smluvené místo, zatím vše klape a hlavně nekape. Milé je, že nejsme na letišti první. Už tu jsou kluci z Vlašimi a na příjezdové cestě od Vavřince se pomalu přibližují další dvě auta. Pomáhají nám stavět hlavní stan pro nezbytnou techniku. Přijíždí kluci z KŽ a další přátelé i další soutěžící. Všichni se vzorně řadí podél letiště, ani není potřeba je příliš organizovat. Natahují se šňůry, vyměřují vzdálenosti, cíle, sestavuje se technika. V 8:45 je vše hotovo. Kromě jednoho nemocného juniora a jednoho soutěžícího, který je ještě na cestě, je všech 28 přihlášených soutěžících přítomno. V SORGU (program pro organizaci a vyhodnocení soutěže) spouštíme rozlosování do jednotlivých stanovišť a skupin. Letmá kontrola, jestli jsou zachovány jednotlivé týmy. Ano. Zdá se, že finta s nastavením frekvencí a kanálů funguje. Tiskneme startovní lístky. Probíhá poslední porada časoměřičů. Následuje nástup s rozdáním startovních lístků a jde se na start. Soutěž může začít. Dokonce o 15 minut dříve, než byl plán. Protože předpověď počasí není příliš příznivá, je snahou soutěž co nejdříve odlétat, žádné zdržování. Létá se na 4 stanovištích, rychlá výměna soutěžících, občas dojde k přetržení vlasce, rychlá oprava a letí se dál. Žák Jan Řáda tentokrát vyměnil Sambu za Starmade. Ti co zrovna nesoutěží, přihlíží, komentují a debatují. Během dopoledne se na všechny z mraků zasměje i sluníčko. Jan Hruška se nechal „unést do výšin“ a úplně zapomněl na pracovní čas. Jiří Hvězda měl opět trochu smůly a v zápalu „boje“ byl sestřelen jiným soutěžícím a přistává s ulomeným uchem. Výměna stroje a jde na opravu.

V průběhu druhého kola se postupně otočil vítr. Začínají se ozývat hlasy, že by to chtělo otočit gumy, ale vítr do zad není zatím silný a všichni přeci máme stejné podmínky, tak proč zdržovat soutěž přetahováním gumicuků? Občas někdo nepřistane na vymezenou přistávací plochu, ale žádný velký karambol se naštěstí již nekoná. Po druhém kole jsme se přece jen rozhodli otočit gumicuky, vítr se už natrvalo otočil a začal sílit. Při třetím kole byli výšky po startu o poznání vyšší. Vše šlape jako na drátkách jen František Bayer hlásí opět přetržený vlasec. Hned v další rundě je volné místo, tak si ani nestačí oddechnout a hned zase letí. Třetí kolo se blíží ke konci a obloha se ještě více zatahuje, bohužel to vypadá, že se tentokrát předpověď vyplní a začne pršet. Poslední soutěžní lety končí s prvními kapkami deště, který nevypadá, že by chtěl brzy skončit. Po krátké poradě jsme se rozhodli soutěž předčasně ukončit. Naštěstí si každý z 29 účastníků soutěže stihl zalétat alespoň tři soutěžní kola. A tak je možné nechat počítač spočítat výsledky a vyhlásit vítěze dnešního závodu „RESek“.

První tři soutěžící v kategorii seniorů a juniorů obdrželi poháry a díky sponzorskému daru v podobě věcných cen od firmy PELIKAN DANIEL mohly být odměněny i cenami. A protože cen bylo dost rozhodli jsme se odměnit všechny juniory, kterých se na této soutěži sešlo hned osm.

            Na závěr bychom rádi poděkovali firmě PELIKÁN DANIEL za ceny do soutěže, modelářskému klubu Mělník za zapůjčení letištní plochy i technického vybavení, časoměřičům, pomocníkům, zkrátka všem, kteří pomohli při organizování a zasloužili se tak o hladký průběh soutěže. Díky patří i soutěžícím, kteří přijeli a nezalekli se předpovědi počasí. Pomocníkům, kteří vzorně připravovali gumicuky, a výměny na startovištích pak probíhali svižně, a i přes poměrně velký počet soutěžících se podařilo na čtyřech startovištích odlétat zmíněná tři kola. Podle ohlasů při loučení mezi kapkami deště jsme nabyli dojem, že se soutěž i přes nepřízeň počasí vyvedla a v případě, že příští rok se odhodláme do toho jít znovu, všichni přijedou.

Pavel a Veronika Bačinovi