V sobotu 6.6.2020 jsme se my chlapci „co spolu chodí“ rozdělili a každý vyrazil na nějakou soutěž. Roman s Jirkou a Honzou do Lán na soutěž historiků a náš rodinný tandem do Plzně na halová házedla.
Na soutěž v Plzni jsem se hodně těšil. Důvodem byl půst způsobený koronavirem. V tělocvičně na Borech je strop vysoký přibližně 9 metrů, takže to není rozhodně nejnižší hala v kalendáři závodů F1N. Po zrušení soutěže v Děčíně a Litoměřicích je to jedna z mála soutěží, které nám z původního kalendáře ještě zbyla.
Kolegové a kamarádi z BVL nám tedy připravily „žně“ v podobě pronájmu haly od 8 hodin ráno až do 14 hodin. Kdo nepřijel, myslím trochu zaváhal.
My jsme přijeli do Plzně před osmou hodinou asi s 25-minutovou rezervou. Jenže objížďky a sada „důmyslných“ jednosměrek nám z této rezervy 20 minut ukrojily. V hale jsme byly přesně v osm a s námi dalších 15 účastníků. První soutěž „Medardova kápě“ začala po deváté hodině a my, tedy já a Jirka junior, jsme se dostali na řadu po prvních třech závodnících. Ze začátku to bylo takové syrové, ale nakonec jsme se pěkně rozházeli. Můj kompozit dělal, co měl, a tak jsem létal časy přes třicet sekund, V závěru pak dokonce jeden pokus byl přes 34 vteřin. Jirka létal s Wronou a nemohl se trefit do haly. Buď nedohodil, anebo trefil strop. Přesně jako já loni v této hale se stejným modelem.
Honza Melika poměrně intenzivně testoval své nejnovější stroje a bylo to na jeho výkonu znát. Ještě loni se pohyboval ve středu pole, ale nyní v Plzni doslova zazářil. Když se podíváte do výsledkové listiny, zjistíte, že jeho stroje využili veškerý potenciál, co byl k dispozici. Jeho první a třetí místo je toho důkazem.
Ti nejlepší při svých hodech.
Nejprve Jirka Schieferdecker – na tmavém pozadí je Jirka ve výrazné černé. Model má vkusnou černou barvu.
Tentokrát jsme se přemístil do prostřed tělocvičny, abych vylepšil světelné podmínky. Honza Melika má světlý model na světlém pozadí….
Občas se hod nepovede….
Nejstarším účastníkem závodu byl Karel Klingora z MK 02 Ostrov. Jeho hody bekhendem (také mě to slovo překvapilo, jak vypadá v češtině) byly překvapující svým stylem, ale výsledek byl opravdu velmi povedený.
Karlovarský sektor
Plzeňský sektor
Žehrovicko Lounský sektor
Jirka Schieferdecker zúročil svou zkušenost a v jedné soutěži obsadil první místo a v druhé se umístil na místě druhém. Moje maličkost skončila na druhém, respektive na třetím místě. Stovku jsem sice neudělal, ale 99,6 vteřin je celkem slušný výsledek do žebříčku. Jirka byl v prvním závodě hodnocen společně se seniory. Obsadil 8.místo stejně jako ve druhé soutěži. Na druhou soutěž ale přijeli „Trtíci“ z Dubí, a tak se otevřela i kategorie žáků. Tam byl Jirka první, a tak jsme domů vezli medaili i za žákovskou kategorii.
V družných rozhovorech se probralo všechno možné – Memoriál R. Čížka na Rané, letní F1N v Černošicích, RC házedla, slepice, houby atd… V těchto rozhovorech se vytrvalo až dokonce soutěže.
Ceny byly přiměřené, ba přímo vkusné, v podobě roušek s leteckým motivem. Nádherná práce.
Je zajímavé, že tentokrát v prvním závodě létaly pouze dvě Wrony, jednu měl Jirka a druhou Zdeněk Cinert. V druhém závodě se pole rozrostlo o další 4. Když jsme o tom mluvili, napadlo nás, udělat ve vybraném závodě Wrona Cup. Osobně to vidím na Silvestrovský závod v Doksích. Účastníci by létali s originální stavebnicí bez úprav. Takže to připravím a asi i vyhlásím.
Ještě se vrátím k mé osobě. První sezonu létám s kompozitem. Naučil jsem se spoustu nových věcí. Házedlo tohoto typu má veliký potenciál pro zlepšení výkonů. Na druhou stranu, každý špatný hod znamená, že může dojít k poškození modelu nebo jeho zničení. Aby člověk s takovým modelem létal, musí najít ten správný styl pro výhoz. Takový model chybu neodpouští, což je vidět na časech (viz výsledková listina, kde mám časy například 6 vteřin). Hody se neustále musí optimalizovat. Hodit přesně model vážící jen 10 gramů je i fyzicky náročné. Stylu, který používá Jirka Schieferdecker nebo Michal Michna jsem se ještě zdaleka nepřiblížil, i když se snažím ze všech sil. Je potřeba házet ve velké hale, aby následky špatných hodů byly co nejmenší.
Co závěrem – jsem rád, že jsme do Plzně jeli. Skvělá soutěž!!!
Díky Jardo a Bohunko!
Fotky mají kvalitu poplatnou mému mobilu. Vězte, že mobil dělá, co může.