Team racing byla nová disciplína, která se začala létat během padesátých let. Tísnění se v kruhu několika modelářů, kteří se snažili létat a současně se nezamotat, bylo něco, co se muselo také vyzkoušet. Žehrovští a Kladenští modeláři se při svých létáních často v kruhu tísnili tři, čtyři a někdy i pět. Takže pro ně to vlastně nebyla příliš velká novinka.
Jeden z prvních Team Racing modelů navrhl Radoslav Čížek v roce 1954. Model měl název T2. Model musel připomínat siluetou něco jako stíhačku. Plán vyšel v časopise Letecký modelář číslo 1 v roce 1955. Motor byl zvolen 2,5 cm3 a návrh a design byl inspirován modely z Aeromodelleru. Bohužel model nemáme na jediné fotografii.
Dalším takovým modelem, tentokráte vyšel z dílny Emila Braunera. Bylo to v roce 1957. Model byl publikován v časopisu Letecký Modelář v čísle 8 v roce 1958. Tedy těsně před tím než Emil zklamán přístupem orgánů státní moci, kteří zavrhli jeho myšlenku – mít modeláře na Expu 58, přestal společně se synem Kamilem modelařit.
Ale vraťme se ještě k maketám. Nejprve se podíváme na maketu L-60 Brigadýr, kterou postavil Josef Vlach. Maketa byla poměrně velká a měla být provozována jako volný model. Později však Josef Vlach přezdívaný „Dědek“ od tohoto nápadu ustoupil. Zmíňka o Brigadýru byla uvedena v časopise Letecký Modelář číslo 3 z roku 1960.
My máme v archívu ještě další snímek. František Dvořák asistuje a Josef Vlach nahazuje svého Brigadýra. (Mimochodem, ve skutečnosti OK-DRB je imatrikulace letounu Zlín Z-526F, takže nemohl být Brigadýrem…).
A ještě jedna fotka. Tentokrát z výstavy v Kamenných Žehrovicích z roku 1963. Brigadýr nemůžete přehlédnout.
Na konci padesátých let se objevilo ještě několik dalších maket. Například František Dvořák postavil maketu československého letadla Letov Š-331. Fotografie modelu byla publikovaná v Leteckém modeláři číslo 12 z roku 1961. Model však létal již dříve.
Samozřejmě máme v našem archívu i fotku modelu v lepší kvalitě. Zde jsou fotky ze závodů, kde společně s Frantou Dvořákem létal i Vláďa Horák. Spodní fotografie je ze závodů v Košicích.
Vraťme se k Radoslavu Čížkovi a Vláďovi Horákovi. Radoslav Čížek okolo roku 1960 vymýšlel strategii, jak vyřešit paradox maket. Většina tehdy dobře provedených maket získávala body za provedení, jenže většinou takové makety prakticky nelétaly, nebo jen těžce. Příkladem je třeba Braunerova SeaBee. Radoslav potřeboval navrhnout vhodný model, který by především dobře létal. Tehdy narazil na letounek Tipsy Nipper a tento zvolil pro svou předlohu. Možná se inspiroval v časopise Aeromodeller, kde tehdy vyšel plánek Tipsy Nipperu přibližně ve stejné době. Model byl jednoduchý, jednoduché tvary, celkem jednoduchá kamufláž, bez zakrytí kabiny (později reálný letounek získal i kabinu pilota) nekomplikovaná stavba. Model Vláďa Horák postavil a naučil se s ním létat akrobatické figury. Strategie byla jasná, co nedokáže model urvat na bodech, to získá v letu. Strategie opravdu vycházela a Vláďa se dostal i do reprezentace a získal tuším tři tituly Mistra republiky. Dokázal s maketou nejen létat na zádech, předváděl i obraty, které ostatní makety nebyly schopny zalétat. V archivu máme několik fotografií tohoto stroje.
Model a jeho plánek byl publikován v časopise Modeláři číslo 7 v roce 1963. Stroj měl rozpětí 1176 mm a poháněl jej motor MVVS 5,6 cm3.
Ještě bych mohl pokračovat dalšími modely a fotkami. Máme ještě určitou zásobu. Bohužel nejsem schopen modely většinou identifikovat. Pamětníci jsou již nedostatkové zboží. Doufám, že toto nahlédnutí do tématu LMK KŽ a upoutanci vás potěšilo.
Věřte, že mě toto téma bavilo hodně.
Rozloučím se unikátní barevnou fotkou Radoslava Čížka a jeho upoutaného modelu. Odhaduji, že jde o nějakou modifikaci XC-107 nebo o podobný stroj. No posuďte sami.
Jirka Hloušek
Foto: Archív LMK KŽ
Odkazy: