Jak jsem již avizoval, třetí díl „Krátkých nosů“ bude, doufám, pro vás velmi zajímavý a částečně navazuje na můj dříve uvedený článek o 531-A vs experimentální A2.
Tak pojďme na to.
Jak jsem již ve výše zmíněném článku psal, vše začalo tím, že jsem objevil dvě fotografie v časopise Modelář v roku 1968. Odkazovaly se na soutěž číslo 215, která se konala na Rané. Radoslav Čížek tam zvítězil v létání na svahu. Stroj byl jednokanálový a evidentně „ušatý“.
Myslím si, že se musíme podívat na fotografie z našeho archivu. Radoslav pravděpodobně v roce 1967 navrhl trup, který měl být určen pro křídla pravděpodobně z Delfína, ale pak na něj nasadil jiná, z jedné starší A2. Je možné, že to byl takový ten okamžitý nápad, zkusit něco jiného, něco jinak. Vyzkoušel si to již na Alfě, kde recykloval část trupu, výškovku a křídlo. Zde asi doma zbyla nějaká ta křídla, která se právě hodila. Dárce křídel jsme neidentifikovali, viz zmiňovaný článek. Konstrukce však odpovídá konci padesátých let, či začátku let šedesátých. Odhaduji dle toho, že odtokovka na snímcích je již balsová a vypadá robustně. A proč si myslím, že vznik modelu je rok 1967? První zmínku jsem zaznamenal v článku o gumicuku, který vyšel v Modeláři v roce 1967, a soutěž 215 byla také v roce 1967.
Ještě na doplnění, nekvalitní fotka z Informačních listů.
Trup a výškovka je tedy právě ze zmiňovaného roku. V kombinaci s A2 křídlem nám vznikl pěkný a úhledný model. Rozpětí 1860 mm a váha jen o něco více než půl kila. V našem foto archivu jsem nalezl dvě fotografie modelu. Obě velmi dobře znáte. Ta první je vyfocená na dvorku u Čížkových v Žehrovicích. Model drží paní Alena Hesslerová, ještě v té době Čížková. Myslím, že jí to tam s modelem sluší.
V IL byl uveden jen výřez. Radoslav prostě fotku ostřihl. To kolečko je evidentně chyba na negativu. Nepředpokládám, že jde o zatmění měsíce. V roce 1967 bylo zatmění 24. dubna a pak ještě 16. října, ale byla pozorovatelná na jiných světadílech, nikoliv v Evropě.
Na druhé fotografii je model vyfocený na Rané. Fotka byla uveřejněna v Modeláři.
Tak se na tyto dvě fotky podívejte a zamyslete se: co je na těch dvou fotkách rozdílné? Nebudu vás napínat, při bližším pohledu zjistíte, že jde o jinou verzi křídla, byť tvarově shodnou. Na té první fotografii je křídlo z původní A2 a z ní jsem také počítal žebra. Na té druhé fotce je pak křídlo v jiném provedení, tedy s potahem na náběžné hraně. Radoslav to opravdu s tímto modelem myslel vážně. Tedy nejprve vyzkoušel, zda je schopen letu. Výsledky byly velmi slibné, ostatně to popsal i v článku k modelu 531-A. Pak, pro dosažení lepší váhy, křídlo modifikoval, aby bylo lehčí ale pevné a konstrukce modernější. Takže udělal torzní skříň, nebo alespoň částečnou, tedy potažení náběžné hrany balsou. Ale závody na Rané létal ještě se starou verzí křídla.
Prohledával jsem dostupný archív plánků. Ale nic zde nebylo. Zlom nastal až ve chvíli, kdy mně byla zapůjčena jedna bedna plánků. Řekl bych, že je to kouzelná bedna. Bylo v ní spoustu pauzáků s originálními plány. Většinu z nich dobře znáte, jsou to plány, které v minulosti vyšly tiskem. Především upoutanci. Mezi těmito plány jsem nalezl plánek trupu modelu. Je tam včetně výškovky. Vše je popsáno anglicky, tedy Radoslav model připravoval pro anglický časopis Aeromodeller, nebo jiný. Je zajímavé, že některé míry zachoval v mm, nikoliv v palcích. Křídlo bohužel v plánku zakresleno nebylo. Naštěstí Radoslav do plánu zakreslil v sedle křídla profil modelu včetně rozložení nosníků. Model pojmenoval Stork. Tedy česky Čáp.
Plán není datován.
Jak víte, počítal jsem žebra v křídle a vyšlo mi 27 žeber ve středu a 10 žeber na uchu. Původně jsem si myslel, že je jich v uchu 11, ale mnohem kvalitnější fotografie modelu mne utvrdila v tom, že žeber je jen 10. To, co vypadá jako poslední žebro, je balsový koncový oblouk. Díky zakreslenému žebru jsem věděl, že hloubka křídla je 160 mm. Co víc si přát. Vzal jsem papír a křídlo nakreslil. Doplnil žebry v rozestupech 25 mm dle vlastní úvahy, kterou jsem publikoval v článku o 531-A.
A tady je na trojpohledu výsledek mé úvahy. To, co jsem nakreslil, je zachycení první verze křídla, tedy od původního dárce.
Protože, jak jsem zmiňoval, existuje originální plán trupu, uvádím jej zde v měřítku 1:1
A mou rukou neuměle nakreslený plán, spíše náčrtek křídla opět v měřítku 1:1 je zde. Lomení je poměrně ostré, ale odpovídá tomu, co je na fotografii. Upřímně, několikrát jsem plán překresloval, protože jsem neustále vylepšoval informace získané pozorováním fotografií.
Ještě k těm žebrům, udělal jsem si cvičení, a výsledky, jak by mohla žebra vypadat, jsou zde. Opravdu jde o cvičení, není to tak dokonalé, aby se to dalo považovat za stavební plán. Jsou zde obě verze křídla. První verze má hlavní nosník z hranolů 5X3 mm, druhá verze má hlavní nosník z hranolů 3X3 a potaženou náběžnou hranu. Zbytek konstrukce je shodný a odpovídá konstrukci přelomu šedesátých let.
Pokud by se našel někdo šikovný, kdo by byl schopen plán dokreslit, budu mu vděčný. Myslím si, že jsem křídlo zachytil tak na 96% originálu.
Ještě se vrátím k trupu. V druhém díle Krátkých nosů jsem zmínil, že trup byl univerzální. Z čeho tak dovozuji? Jsou to fotografie modelu z archivu. Jedna fotka vyšla v Informačních listech. Již jsem zmiňoval, že ji Radoslav zasadil do roku 1957, ale to byl šotek, kterého si nikdo nevšiml. Nebo to v podstatě „historické“ modeláře moc nezajímalo, když kýžený rok našeho počínání je 1950 potažmo 1960. Myslím si, že tam to véčko, tedy křídlo s jednoduchým lomením, bylo.
Na fotkách pocházející ze zimy 1973 jsou křídla lépe vidět. Díval jsem se na ně pozorně a myslím si, že to jsou křídla z Delfína, toho rekordního, případně zárodek modelu Standart. Vzhledem k barevné úpravě, tedy sladění designu křídla a výškovky, je toto originální model, pro který byl trup původně určen. Bohužel o křídle nic nevíme (existují i další modely, ke kterým jsem nic zatím nevypátral). Každopádně, když se podíváte na hloubku křídla Delfína 210 mm, Standarta 190 mm, Minxe 180 mm a Jaguára 180 mm, je možné, že Radoslav opravdu veškerá křídla provozoval na tomto trupu. Jenom ta A2 křídla byla poněkud užší, ale asi to příliš nevadilo.
Zkuste porovnat ta křídla.
Zde je ještě jedna fotka, s jinými křídly, Možná zárodek Jaguáru anebo pohrobek Minxe, protože mi připadá, že křídla mají poměrně velkou hloubku.
Chci tady říct jednu věc. Rok 1967 byl svým způsobem přelomový. Díky tomuto trupu a experimentovaní s různými křídly se Radoslav Čížek posunul dál, zase v před. Experimentální A2 díky svým výkonům doslova umetla cestu dalším modelům, které navazovaly. „Hraní s rádiáky“ skončilo v roce 1967. Od té doby se v našem klubu braly tyhle věci vážně, když se s tímto modelem již závodilo. Proč svůj projekt Radoslav nedotáhl až k publikování, netuším. Je to škoda.
Ještě závěrem chci zdůraznit, že se nesnažím, aby vznikaly nové modely, ale usiluji o to, aby nezanikly ty staré, ty, co opravdu existovaly. Smyslem celého mého snažení je doplnit díry v naší historii. Je to možná naivní představa a úsilí, ale na základě dochovaných plánů, modelů a fotografii snad uchovám alespoň zlomek toho, co v minulosti existovalo. Je velká škoda, že nikdy v Čechách nevzniklo muzeum věnované modelářství. Bohužel.
Po dohodě s rodinou Radoslava Čížka jsou plány volně k použití, neslouží ke komerčním účelům. To samé platí k mým náčrtům a plánům.
Jirka Hloušek
Zdroj: časopis Modelář, Informační listy, Archiv LMK KŽ