RES v Jelenici 19.9.2020

Naše RES skupina se v sobotu ráno vydala na modelářské letiště Jelenice na další závody v kategorii RES. Tentokrát nás vyburcoval aktivní propagátor RES Pavel Bačina, který nás obvolal s tím, že je potřeba RESky provětrat v Jelenici. O soutěž byl velký zájem, takže po otevření přihlašovacího formuláře na Stoupáku jsem Jirku juniora přihlašoval již jako dvacátý čtvrtý. Nakonec se nás tam sešlo po všech karanténách, covidech a dalších rodinných aktivitách 28.

Kdo tedy od nás jel? Soutěžili junioři, tedy Radek Bačina, Maruška Bačinová, Honza Hruška a Jirka Hloušek mladší. My dospěláci jsme jeli jako pomocníci, manažeři, trenéři a psychologové. Hlavně jsme, ale tahali gumicuk a radili, za což se nám pravidelně dostávalo kritiky našich svěřenců. Kdo nezažil, neví.

V noci ze čtvrtka na pátek jsem měl tušení a tak jsem v sobotu ráno přibalil modrou RESku k červené, co kdyby náhodou. Jirka modrou RESku nikdy neřídil, ale jako back-up určitě poslouží.

Na letišti nás přivítala drobná rosa, cvrčení rovnokřídlého hmyzu a sluníčko, které svítilo do očí startujícím závodníkům. My jsme byli vylosováni do třetí směny, do čtvrté Maruška Bačinová, do páté Radek a do šesté Honza.

První a druhá směna si hned vymodlila termiku, která na třetí směnu již nezbyla a tak jsme přistávali po dvou opakování a dvou minutách letu. Přistání na 75 bylo slibné, když si vezmu, že Jirka na tréninku vždy cíl minul. To samé bylo ve druhém kole. Radek zkušeně první dvě kola odlétal s přistáním za 85, respektive za 80, Maruška měla dobré časy, ale horší přistání. Honza v první kole byl plný s přistáním za 85 ve druhém kole nebyl čas nejlepší, ale přistál za 90. Vypadalo to, že se celkem daří.

Ve třetím kole Jirka po opakovaném přistání urazil plastový šroub a já letěl sprintem pro nový. To nás zdrželo, ale nalétal 5 minut v termice. Jenže přistál mimo letiště a bylo po čase. Opakovali jsme v čase 1:30 do konce pracovního času a Jirka se snažil se alespoň slušně přistát. Přistáním za 30 bodů jsme ale nijak neoslnili. Čekalo nás čtvrté kolo po přestávce. Ve třetím kole Honza přistál za 90, Maruška za 50 a Radek zkušeně za 90.

Ve čvrtém kole se naplnilo moje tušení. Již při prvním startu hned po začátku pracovního času si Jirkovu bublinu vyhlídl závodník z druhého stanoviště a poměrně nebezpečně se přiblížil. Jenže bublina se velmi rychle rozpadla a my jsme šli na nový start. Jirka odstartoval a v podstatě na stejném místě si opět vyhledal svou bublinu. I tentokrát se závodník ze startoviště 2 rozhodl pro stejnou bublinu, nikdo ze zúčastněných pilotů neodhadl výšku a tak druhý pilot v podstatě Jirku sestřelil. Praskla trubka a celý ocas se naklonil. Samba začala houpat a prudce zatáčet. Jirka to ale zvládl, model nerozbil a přistál, dokonce na letiště. Podali jsme protest a dostali jsme náhradní kolo. Jenže Jirka musel letět s modrou Sambou, se kterou nikdy neletěl. Čtvrté kolo bylo termické a Jirka s jinou vysílačkou a jiným modelem vylízal drobné bublinky a přistával za 4:25 na terč. Jenže ouha, vítr byl silnější a modrá samba o 40 gramů lehčí. Takže nedoletěl a měl 0 za přistání.

Sledovali jsme finále, byli jsme spokojení jak to celé dopadlo, získali jsme zkušenosti a pochvalovali si nádherné babí léto.

Nejlepší z Žehrovického zájezdu byl Radek Bačina. V juniorech byl druhý a celkově 18. Honza Hruška byl v juniorech 5. a celkově 22. Maruška Bačinová byla celkově 23. a v Juniorech 6. a Jirka Hloušek v juniorech 7. a celkově 27.

Celkově zvítězil Libor Pechan, druhý byl Ivo Kulich a třetí Václav Dvořák. V juniorech zvítězil a berte mě s rezervou Hynek Čermák a třetí byl Martin Vencel.

Musím se omluvit rodině Bačinovic, nemám v podstatě jedinou fotku jejich teamu. Ale mihnou se v níže uvedeném videu, které jsem jako správný youtuberák stvořil během dnešního odpočinku.

Ještě dovětek k našemu sestřelení, na zemi se zúčastnění piloti v klidu domluvili, myslím si, že nikdo neměl pocit křivdy a ani to nikomu nezkazilo den. Dle mého je to takto správné. Ostatně při závodech vládla výborná atmosféra a disciplína. Musíme pořadatelům poděkovat za krásnou soutěž.

Jirka Hloušek