Tak máme za sebou první „opravdové“ házedlo. Zvolili jsme pro kluky v kroužku házedlo ze stavebnice HARRY. Kluci stavěli rychle, a tak po prvním letadélku Rorýs postavili již první soutěžní stroj.
Kluci se ke stavbě postavili čelem, a tak nám to pěkně přibývalo. Největší obavu jsem měl z potahovaní. Ale nakonec vše zvládli dobře a záludný barevný papír na kostru nalepili a pěkně vypnuli. Nakroucení křídla jsme dělali rovnou při stavbě, abychom s tím neměli potíže. Tohle házedlo je totiž „kus dřeva“ a kroucení je velmi problematické.
Trupy jsme částečně odlehčili, ale jen tak, aby zůstaly robustní. To se malinko projevilo na váze, je o trochu menší než u originálu, protože v původní verzi je trup spíše na bombardér než na házedlo. Výsledek je elegantnější tvar.
Nakonec kluci své stroje „vylepšili“ samolepkou ze stavebnice. Ale v této fázi není důležité, aby se jim jejich dílo líbilo. Uvidíme, jak to bude s létáním. Zálet naplánujeme co nejdříve.
Nyní budou kluci stavět další házedlo. Chceme s Pavlem, aby se na něm naučili správně řezat díly z různých tlouštěk balsy a hlavně, aby model létal lépe než Harry. Proto jsme po dohodě zvolili Sýkorku od Vládi Horáka.
Ostatně tento model je takové „rodinné stříbro“. Dá se postavit i za 13 gramů. Když jej děcka slepí a bude mít 15-17 gramů, stále to bude létat skvěle. Je zde poměrně málo materiálu, takže broušení je jednodušší. Máme připravené šablony, které připravil Vláďa Kostečka a ty klukům poněkud ulehčí život. Věřím, že model do konce školního roku dokončí a zalétáme jej.
Jirka Hloušek a Pavel Bačina