Soutěž v Karlových Varech

Jsou tomu přesně dva roky, kdy jsem si tu odbyl svoji pylonářskou premiéru.

Jelikož jsem tady nikdy v pátek před soutěží netrénoval, rozhodli jsme se společně se Samem Andrlíkem být letos první, kdo začne prohánět pylony. Já díky těm sedmi pátečním startům si konečně „omakal“ trať. Tedy nejdříve jsem musel postavit pylony. Sam měl ještě práci s laděním motorů, a tak jsem nelenil a chopil se příležitosti  “ budovat“ pylonářskou trať.  Míra Novák udělal oranžovým sprejem značky den předem, ale když jsem šel s posledním pylonem, který byl shodou okolností č.1, tak se mi ta vzdálenost zdála nekonečná. Nedalo mě to a 50ti metrovým pásmem jsem přeměřil vzdálenost mezi pylony č.1 a č.2 a vyšlo to na centimetr, přesných 180.metrů! Mirku promiň, už se to v budoucnu opakovat nebude a tvoje značky zůstanou pro mě svaté.

Počasí bylo opravdu skvostné, které tady už hodně dlouho v květnu nikdo nepamatuje. Moje přání, aby Mirek zařídil klima pro závody bylo vyslyšeno. Pamětníci tady už pamatují sněhové vločky!

Tedy jen jedno malé mínus bych nakonec měl, a to že foukalo 5m/s. od východu a my museli startovat po větru. Nakonec to bylo pro všechny účastníky stejné. Jen mě bylo hned jasné, že nebudu startovat na 1/2 plynu (ampéry nevylítnou ke 150, ale zůstanou na 100A) a u „jedničky“ tomu teprve budu moci naložit. A to znamená, že člověk hned ví, že vydržet s motorovým časem 10.kol bude peklo. A taky že bylo! V sobotní Ostrovském poháru jsem létal jen bezpečných 9 kol z 10, a poslední kolo bylo v režimu alá větroň. Takže opět nastala situace, kdy moje příprava šla celá do koprové omáčky.

No Hurá….   Začalo se opět experimentovat, jak jinak než s časováním a nabíjením Li-polek a to přímo v závodě.  4.20V – 4.15V – 4.10V – 4.05V a nakonec jsem skončil na 4.00 V pro článek, abych konečně obletěl alespoň 9 1/2 kola pod plynem ! Vlastně nebyl jsem v tom sám, stejně na to byli i ostatní elektrikáři. Například Sam Andrlík, kterému jsem dělal „Mecha“ v F3E mě požádal, abych na jeho „Fofr Swistu“ ( éro které vlastní už 8.let) přestavil také časování, aby byl schopen doletět k cíli. V sobotu nakonec Sam bral 3. místo v F3E. Zároveň to byl můj první úspěch na pozici „Mecha“. Jeho pochvala mě hřála.

Ještě zůstanu u „Mechů“ : když Jirka Klein (můj Mech) viděl jak se v sobotu trápím, poskytnul mě na neděli (Karlovarský pohár) jednolistovku, která měla o něco menší průměr se slovy: „jinou nemám a s tou to dáš“. Měl naprostou pravdu.

Já jsem měl na těchto závodech dvě novinky. Tou první byla spodní laminátová ploutev pod motorem na trupu abych konečně přestal lámat vrtule po přistání. To fungovalo naprosto spolehlivě, protože jsme celkem odlétal za víkend 23 startů a všechny „jednolistky“ přežily bez újmy na kráse 🙂 Dokonce jsem způsobil malé pozdvižení, kdy i Tomáše Ciniburka můj projekt překvapoval svou funkčností.

Druhá novinka byla nová MEGA od ing Matyáše, kterou mi naladil na mnohem vyšší otáčky a musím říct, že se opravdu povedla. Tento závod jsem zalétal nejrychleji v mé dvouleté kariéře.

Ještě k nedělní soutěži. Konečně jsem se začal dostávat do cíle. Musím se trochu pochlubit 🙂

Protože do 4.kola z 6ti kol závodu (jeden nejhorší čas se škrtá) jsem statečně držel 3.místo, ale pak přišla „posekaná“ trojka s časem 61.15s a odsunula mě na konečné 5.místo. Rozhodně nejsem z toho smutný, protože mezi sobotu a nedělí byl rozdíl v čase 26 sekund. Takže průměrný čas z 5ti rozletů měl hodnotu 61.71s což je můj osobní rekord.

V rychlosti o F3D:

Franz Koukol po výhře na Spring KŽ Pylons přijel do Karlových Varů natěšen, ale bohužel tentokrát se role otočila a byl to právě Franz, který držel Černého Petra. Sam Andrlík po neúspěchu na Panenčáku si tady sobotním vítězstvím spravil chuť .

Celkově jsme se všichni shodli, že tady na letišti LK HORY byl nějaký nevyzpytatelný „luft“ a prostě to tady tak rychle neletělo, a když letělo, tak za hodinu už to opět nešlo naladit. Jen pro příklad uvedu svou zkušenost: v nedělním 1. kole jsem měl motorový čas 61.8s. a urazil 10 a 1/2 kola, ale ve 3.kole jsme měl motorový čas 58.5s a vyplo mě to v posledním kole u pylonu č.2 před cílem. Závěr – člověk se prostě neustále něco učí, ale pylonář stále něco řeší….

Pořadatel zajistil oběd a již je tradicí, že v menu krom  guláše a plněných knedlíků je „moučník“.

Po ukončení pylonářské soutěže proběhl neoficiální závod modelů AIRTRUCK, kterého se účastnil náš Max. Obsadil 2.místo za J.J.Novotným.  3.skončila Erika Stránská, která jakožto jediná žena se zúčastnila F3E závodu v pozici Mechanika Fandy Nodese.

Ukončím tohle psaní tím, že jsem na vše připraven, ale stejně mi něco říká, že 17. a 18. června v Rothenburgu se bude něco technického odehrávat co tu ještě nebylo…..

Kamil Vydra

Foto: Kamil Vydra

Nyní ty výsledky:

Výsledkovka ke stažení zde:

Výsledky druhé soutěže ke stažení:

Kamil startuje F3E Sama Andrlíka