V poslední době mě oslovilo několik kolegů modelářů, kteří se ptali, zda jsem něco nevybádal okolo RC modelů Radoslava Čížka. Práce běží což potvrzuje to, že občas vypustím nějaké fotografie, především z dob let čtyřicátých a padesátých. Také jsem již uveřejňoval fotografie z let osmdesátých. Díky přízni rodiny Hesslerových jsem si mohl zapůjčit krabice se fotografiemi. Tyto jsem okopíroval, ořízl, aby vypadaly k světu a nyní je postupně publikuji.
Ti z vás, kteří mě oslovili ohledně plánů, a asi i další kolegové očekávají nějaké další „objevy“. Ano, začal jsem náš archív plnit kopiemi plánů, které jsem si mohl zapůjčit. Je to práce na mnoho měsíců, možná i nějaký ten rok. Je zde poměrně velké množství modelů kategorie A3, A1 i A2. Občas nějaké házedlo. Je potřeba to celé prozkoumat a dát dohromady. Proto prosím o trpělivost. Je jasné, že očekáváte nějaké originály těch modelů, které jsou velice populární a všichni je znáte. Jenže tady je největší kámen úrazu. Ty většinou nejsou. Ale i tak je toho dost a mnoho nálezů vás potěší. Ale jak říkám, chce to čas. Postupně budu tyto věci publikovat ve svých článcích a pak je doplním do archivu na webových stránkách LMK KŽ. Vše budu dělat se souhlasem paní Aleny Hesslerové. Takže jí za to děkuji a také děkuji za podporu Zdeňka Hesslera.
Říkáte si, co ten rozvláčný start. Je to z toho důvodu, abych vás informoval, že opravdu na všem pracuji. V jednom z článků, které jsem v minulých měsících napsal jsem říkal, že jsem rozjel velký projekt. Tak tedy vězte, že to, co jsem popsal v úvodu tohoto zamyšlení, je ten veliký projekt. Ono to má hned několik podprojektů neboli streamů. Jeden z nich jsou RC modely Radoslava Čížka z let šedesátých.
Snažil jsem se dohledat originální informace o modelech, které již znáte. Jmenujme RC Delfín, Minx, Jaguár 69 či Standart. Upřímně, moc toho není. Ale existuje několik fotografií, které nebyly publikovány, ale jinak máme jen to, co bylo publikováno v časopisech. Protože i tak jsou to zajímavé informace, určitě stojí se na ně podívat.
Proč tedy období krátkých nosů? Protože je to společný znak těchto modelů. Aparatury v té době byly poměrně těžké včetně baterek. Soupravy vyžadovaly alespoň dvě napětí, a tak do strojů byly aplikovány dva akumulátory. Je to vidět i na tehdejších plánech. Ale pojďme se podívat na to, co Radoslav Čížek v té době vytvořil.
Naposledy jsme Radoslava Čížka zmiňovali v souvislosti s jeho RC Žehrovicemi, které jsme prezentovali na snímcích.
Pak jsme zavzpomínali na přepracovanou Alfu s pomocným motorem, kterou přejel Ing. Schubert se svým Jaguárem. Vrátil jsem se k tomu zmíňkou na naší výstavě.
V podstatě od té chvíle až do roku 1966 jsme další modely nezaznamenali. Můj osobní názor je ten, že Radoslav Čížek se RC létání až do poloviny šedesátých let příliš nezabýval, protože neměl dobrou RC soupravu. Tu ale v polovině šedesátých let získal s největší pravděpodobností od Freda Militkyho. Sám zmiňuje, že jí získal v době zalétání ČS rekordu v délce letu se svým svahovým RC větroněm Delfín. A zase, můj osobní názor je, že RC soupravu Variothon získal již před tím, než do Tecku jel, jinak by nebyl připraven. A toto byla buď legalizace daru nebo získání dalšího kusu.
Jistě se ptáte, co se z modelu Delfín dochovalo? Jsou to především fotografie, jež byly částečně publikovány v časopise Modelář. Pak se dochoval trojpohled, který byl publikován ve stejném článku o rekordu. Toto je sken z originálu.
Když se podíváte na design modelu. Trup poměrně bachratý, výškovka má odlehčení na koncích a křídla mají poměrně velkou hloubku. Je to takový svahák, vůbec model do termiky. Možná trochu inspirovaný Alfou v provedení větroň. Docela bych řekl, že tento model přišel o něco dříve než Minx. Ten je ze stejného roku.
Zde je odkaz na stránku modelu v našem přehledu.
Co se zde dovíte krom popisu létání na rekord, tak je (možná pro někoho již několikrát omýlaná spekulace) souvislost s původním volným modelem Delfín z roku 1949. Oba modely mají velmi podobné rozměry: rozpětí křídla, plochu křídla, plochu VOP, hloubku křídla. A to je dělí od sebe 17 roků. Dále se dozvíte o změně profilu křídla. Zde se vzpomíná Graupnerův model Clou.
Tak a pojďme se podívat na ty fotky. V Modeláři jsou fotky malé a nijak kvalitní. Mě se povedlo celkem slušně okopírovat původní fotografie, takže se můžete podívat, jak model vypadal a jak si Radoslav dal záležet na barevných kombinacích. Předpokládám, že to byly klasicky kombinace červené, žluté a bílé. Tyto barvy Radoslav oblíbil a používal téměř na každém jeho modelu. Zde je model s první verzí křídla. Usuzuji tak dle proužků na náběžné hraně křídla, čísla licence, kde je místo okresu Kladno, (ten měl 4), ještě číslo jedna.
Na obrázku níže je pak Radoslav Čížek při řízení Delfína při jeho dlouhém letu. Na fotce je ještě jeden modelář vzadu. Dle postavy to vpadá na Freda. Hrad Teck je v pozadí.
Zde je mnohem kvalitnější fotka, než jak byla publikována v Modeláři. Model má křídlo verze 2 (licence je již s okresem Kladno).
Na rubu této fotky je komentář Radoslava Čížka. Je zajímavé, že popis byl původně napsán obyčejnou tužkou. To byl Radoslavův zvyk. Ale pak tento nápis obtáhl propiskou či inkoustovou tužkou, a ještě dodatečně chybně pozměnil datum rekordu z roku 1966 na rok 1967.
Tím mé vyprávění o modelu Delfín zakončíme. Pohlédli jsme do historie žehrovského klubu. Do kuchyně Radoslava Čížka let šedesátých. Ale nebojte se, ještě se do šedesátých let vrátíme. Druhá polovina šedesátých let a léta sedmdesátá bylo období RC kvasu. Radoslav začal s velkou vervou navrhovat RC modely, když si k tomu přičtete i počty modelů A3 či A1), tak zjistíte, že šlo opravdu o neskutečně velké kvašení…
Fotky samozřejmě přidám do přehledu, jakmile bude trochu času.
Na RC Delfína vzpomínal Jirka Hloušek
Zdroj: Archív LMK KŽ
Časopis modelář